Kondzert s překvapením (vpodstatě připravení o věneček...)

Milý deníčku v sobotu byla v želenický hospodě fakt suprová akce! Henry - toho asi ještě neznáš - je z Brandýsku, kamarád Vráti, maj spolu právě tu putiku v Želenicích jak z ní vždycky tak strašně smrdim. Jo a představ si, že se ve skutečnosti jmenuje Jirka a Henry je jen přezdívka, kterou zdědil po bráchovi Jindrovi. Asi jako já sem musel nosit po ségře tu hnusnou oranžovou bundu a různý další věci, protože mě k tomu máma nutila! Naštěstí sem už dávno ségru přerost a teď nosí po mě bundu zase ona. Ale jenom jednu a o moc hezčí a navíc jenom doma na zahradě. Ale přerost sem jí o hodně, takže do ničeho dalšího už jí nikdo nutit nemůže. To bych teda rád věděl, kdo k tomu nutí jeho. Ve třiceti už by se snad neměl tolik nechat, né?! Myslim, že má teda docela štěstí, že nemá místo bráchy taky starší ségru jako já...
No tak Henry slavil třicítku a zároveň s ním ještě slavil Dušan dvacítku. Dušana neznám zase já, takže jestli ho znáš, tak mě někdy můžeš seznámit (byl sem nalitej jak pupeny zjara na stromech, takže sem to sám vůbec nezvlád). Mimochodem sem vlastně zjistil, že nikdo z celý hospody blahopřejících, zdravípřejících, láskupřejících, prachypřejících, plnosexupřejících a vůbecprostěvšehopřesmírupřejících není natolik vtipnej, nebo se možná snažili nevypadat tuctově, ale zkrátka nikdo jim dvoum nedal nic s číslem jejich věku jako například ukradenou značku povolený rychlosti, ozdobnou skleničku na kterou se zbytek života jenom práší, keramickou destičku s trapným textem, prostě nic. Jen dort Henrymu a tam myslím byli jenom svíčky a číslo taky žádný... A to oni zaplatili každej jeden sud a ještě moře guláše a moc pečenýho masa, že to ani ta narvaná hospoda nesnědla a ještě druhej den sem to měl k večeři a pořád ještě zbylo!
Já sem jim vlastně taky nic nedal, kromě koncertu se Stavem nouze. Ale ten se za to moc poved, takže se dá říct, že to bylo parádní číslo. Teda vlastně jedno ze třech jedinejch pořádnejch čísel na celý oslavě, protože tam hráli ještě Bezstarost a Panika Ludor.
Doufám, že zas ňákou dobu Henry slavit třicítku nebude, nebo že tam aspoň nebudu muset brát svoje bubny, jelikož pak přibejvá moc starostí a navíc...
Musím říct, že cítím se všemi dívkami. Protože protržení blány, navíc od ňákýho násilnickýho vometáka, se kterým se člověk právě seznámí a zvlášť když tě dostane do situace, ve který se ani trošičku nemůžeš bránit, je velice bolestivá záležitost! A to i když u toho vlastně fyzicky vůbec nejseš! A i po několika dnech! A žádné příjemné pocity, jak se to často popisuje, se nekonaly. Natož, aby přebily tu bolest. A to se to ještě odehrávalo před zraky všech těch lidí. No prostě děs! Myslim, že budu do konce života frigidní...
Na policajty sem to nehlásil, protože přímo tam jich pár bylo a stejně nic neudělali. Dokonce sem za ním potom ještě šel, ale nechal sem ho bezstarostně odject, protože se tvářil jakoby nic a i ostatní se tvářili jakoby nic, až to vypadalo, že je to ůplně normální a tak sem nevěděl co jinýho můžu dělat. A navíc sem zrovna v tu dobu už byl skárovanej, jak kulová královna u žolíků. Až po jeho odjezdu mi bubeník z Paniky řek, že to byla od něj sviňárna a že to tak nechávat nemám! Taky to moh říct dřív něž vodjel, co? No asi měl panickej stach, aby neprotrh blánu ještě jemu. I když tam měl jenom virbl.
No ale podle jeho rady sem Bezstarosti (samozřejmě že s obavama, to je název tý kapely přece...) napsal, že chci ňáký odškodnění. Napsal sem radši rovnou novou blánu. No přeci si za protržení mí mlaďonký teda jako teprve pár let starý blány nebudu brát peníze jako všechny ty sprostý škrundající prostitutky, no né..!
Dneska odepsal,že je mu to líto a že mi samozřejmě novou blánu koupí, takže to snad splní.
Nakonec to teda doopravdy i přes tohle byla suprová akce, protože všechno dobře dopadlo, ani sem se nepoblil, jak to často nad ránem zakončuju a ani frigidní nejspíš nebudu...